Vodovodní štola pod Zelným trhem

Historie

Tržiště na Zelném trhu vzniklo v Brně pravděpodobně již ve 13. století současně s budováním nejstarší části dnešního města. Přibližně od první čtvrtiny 15. století pak byl Zelný trh vybaven kašnou, do které byla voda přiváděna poměrně složitým způsobem dřevěným potrubím z Lamplova mlýna na Svrateckém náhonu, z místa, kde dnes stojí městské lázně nad tramvajovou smyčkou Nové Sady. Voda byla tlačena zařízením poháněným tokem náhonu na Petrov, kde se hromadila ve vodojemu, z něhož byla přiváděna do kašny.

Horní dochovaný úsek štoly ze 17. století má délku asi 25 m a je tvořen přímou cihlovou štolou s hliněnou podlahou.

Z povrchu je přístup zajištěn po dřevěném žebříku do nevelké komory, kde se chodba rozšiřuje asi na dvojnásobek své obvyklé šířky.

V dolní části zachovalého úseku protíná štolu kolmo moderní kameninová kanalizační roura. V pozadí je vidět relativně čerstvá zeď, ze kterou štola pokračovala až přímo pod kamennou nádrž kašny.

Původní kašna ustoupila v roce 1690 stavbě nové velkolepé kamenné kašny dobudované pod vedením Johanna Bernharda Fischera v roce 1695, rok předtím, než se stal pánem z Erlachu. Na svou dobu neobvyklá barokní kašna je tvořena nádrží ve tvaru hvězdice s oblými částmi, upostřed které stojí trojhranná hora s otevřenou grottou, v níž Héraklés drží na řetěze psa Kerbera a shora se na něj dívají čtyři říše: Babylonie, Persie, Hellada a nejvýše pak Evropa.

Pravděpodobně na konci 17. století byla v souvislosti se stavbou kašny vybudována cihlová přívodní štola z petrovského vodojemu pod kašnu Parnas, včetně několika podzemních komor, z nichž největší je situována prakticky pod kašnou, navazující na odpadní štolu, která od Parnasu odváděla zbytkovou a průsakovou vodu směrem zpět do náhonu zhruba v prostoru dnešního nádraží (tehdy neexistoval systém městské kanalizace - do toho byla odpadní štola zaústěna až o více než století později).

Popis

Z původní vodovodní štoly se dodnes dochovaly pouze fragmenty. Část mezi petrovským vodojemem a Zelným trhem pod Petrskou ulicí byla v souvislosti s přestavbami zlikvidována, zachovalá je část vedoucí z horní části Zelného trhu (před divadlem Husa na provázku) směrem ke kašně, která však byla přeťata vedením moderních sítí (pravděpodobně při rekonstrukci náměstí v roce 2015). Složitější systém prostor zhruba pod kašnou, napojený na odpadní štolu dodnes sloužící k odvádění vod z náměstí, pak odděleně slouží dodnes (zatím nemáme zdokumentováno).

Horní zachovalá část vodovodní štoly je tvořena přímou, necelé 2 m vysokou chodbou z cihelného zdiva poměrně mělko pod povrchem náměstí (< 1 m). Na dochovaném úseku štoly o délce cca 30 m se nachází jedna rozšířená komora, shora i zezdola je štola zazděna a neumožňuje průchod do dalších prostor. V dolní části je štola kolmo překřížena vedením kameninové kanalizační roury (viz foto).

Zdroje

1. Kašna Parnas. Dostupné z http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=59.